Takže další básnička. Tentokrát více o Středozemi.
Vypula loď bělostná,
do moří do dálek,
a krásy její vznostné,
se dobrý nezalek.
Silmaril v příď jí vsazený,
ozařoval jim cestu,
když zády oni se obraceli,
k bílému městu.
Branou oni propluli,
do dálek co jsou za mořem,
když s ženami se loučili,
srdce se naplnila hořem.
Oni však odpluli,
daleko, za moře,
i když se srdce jim hnuly,
nikdo už z nich se nevrátil.
Nádherné.