Každý den začíná nocí

Je Tma

23. dubna 2014 v 18:33 | Mexafell |  Povídky
Na výchdě je tma, den nepřichází. Pozoruji obzor. Slunce odešlo stejně jako smích. Nastává douhá noc a s ní přichází smutek a žal do našich srdcí.
Je tma.
A já jsem tu sama. Dnes. Stojím tu a pozoruji oblohu. Je tmavá, bez měsíce, bez hvězd. Po tvářích mi stékají slzy a máčí mi obličej.
Je tma.
Chci jít, běžet, utéct odtud, daleko, daleko, odtud. Chci jít. Nemohu.
Je tma.
Rozejdu se. Zrychluji krok. Běžím. Je tma a já běžím a nevím kam. Stín pohltil mou duši. Běžím, běžím, běžím a nevím kam.
Je tma.
Běží tedy. Nic neslyším. Nic nevidím. Jen cítím bolest ve svém srdci. Najednou už necítím ani půdu pod nohama a padám, padám. Padám stále dolů. Najednou náraz, otřásl mím tělem. A já už necítím vůbec nic.
Je tma.

Asi to samo o sobě není žádná velká sláva, ale má to lepší efekt když se do pozadí pustí toto: Dark Music - The Sealed Kingdom
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irith Irith | Web | 29. července 2014 v 20:32 | Reagovat

Dej si pozor na pravopisné chyby, ale jinak dobré.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama