Možná že jsem to trochu přehnala s délkou básničky, ale doufám že si někdo najide čas a přečte si alespoň kousíček z ní.
Na trávě ležím,
přemítám,
o časech
dávno minulých.
Byly tu pláně,
byly tu louky,
travou porostlé,
lučního kvítí plné.
Na trávě ležím,
přemítám,
o časech
dávno minulých.
Po louce přišel sad,
prostý dům
a pak město.
Koně se už loukou neprohání.
Pod stromy ležím,
přemítám,
o časech
dávno minulých.
Byl tu les,
a stál tu strom,
byla tůň,
v níž měsíc se v noci skví.
Pod stromy ležím,
přemítám,
o časech
dávno minulých.
Byl tu ten les,
který ve větru ševelí.
Teď pařezů háj,
konec větví stín.
U říčky ležím,
přemítám,
o časech
dávno minulých.
Pramínek vyvěral,
říčka si tekla,
potůček šuměl tam,
jen svou jemnou písničkou.
U říčky ležím,
přemítám,
o časech
dávno minulých.
Pstruzy již neskáčí,
do kopců, vzhůru,
přehrady stavíme,
do cesty jim.
Na koni sedím,
přemítám,
o časech
dávno minulých.
Když zvěř chodila po lesích,
koně cválali po lukách.
Krásná byla tehdy země,
než zasili to zlé sémě.
Které zemi kazí.

Zajimava basen. Je pekna, ale.. na me trochu dlouha, coz mi az tak nevadi. Jinak se ti to pekne povedlo.