Silmarillion
13. května 2014 v 15:45 | Mexafell a Vénie | BásněKomentáře
[1]: Proč, aby se dalo patřičně odpovědět na kompliment je potřeba slov, která jsou tak zbavena emocí?!
Teda! Když jsem se rozhodla opět zabrousit do Tvého básického archivu, vůbec jsem netušila, že tu najdu něco takového! Opravdu mě to překvapilo a udělalo zároveň velkou radost. Silmarillion a vůbec příběhy Ardy mě zajímají a fascinují čím dál vís a Tvá a Véniina básnička je krásným doplněním tolkienovské tvorby. :-) Po literárání stránce sice má nedostatky (nepravidelný rytmus, nesedící rýmy, někdy násilný slovosled nebo opakujícíc se slova), ale to zcela vynahradí atmosféra, obsah a emoce, které vyvolává. Je to prostě ádherný příběh a vy jste nám ho mco pěkně zbásnily. :-) A vůbec by mi nai nevadilo, kdybyste nechaly básničce úplně volný rým...Je to pěkné. :-) Díky, že jsem si tu něco takového mohla přečíst.
Ah, trocha historie nikoho nezabije, ale tak hezky podaná... Mmmmmm, krása.