Přítel ruku v nouzi ti podá,
Přítel pomůže uklidnit svár,
I když život občas bodá
Pomůže ti jíti dál.
Přítel na nohy tě vždy postaví,
I když už nedovedeš vstát.
Když chyboval, vždy to napraví
Když ty ho za to máš rád.
Přítel překonat ztrátu pomůže,
Umí srdce rozehřát.
A i když sám už nemůže,
Pomůže tobě se smát.
A když o přítele přijdeš,
Do smrti vyčítáš si to.
Protože jiného nenajdeš
A je ti po něm smutno.
Srdce máš v ledovém sevření,
Jako by bodla dýka.
Nic se však na to nezmění.
Už se tě to netýká.
Sbohem můj příteli,
V srdci tě budu chovat,
Buď se svými přáteli
Třeba to zkusíme znova…
Nádherná báseň! I když ke konci trošku smutná, ale krásná! :)