V dešti je život
9. června 2014 v 21:09 | Mexafell | BásněJedna kapka padá za druhou,
z velké výšky, z nebes.
Zdají se vodou pouhou,
ale je v nich život.
Zpívají píseň věčnosti,
protože jsou věčné.
Příběhy jejich,
jsou nekonečné.
Nejdřív z nebes jako déšť,
potom na zem spadnou.
Tečou z kopce dolů
a pak říčkou ladnou.
Do moře se vlejí,
širokým ústím.
A já, obloha,
k sobě je pustím.
Komentáře
[1]:Děkuji. Takové básně se rodí v případě pěkného téma
[3]:Když dáš jako téma takovou krásnou větu, to se pak dá vymýšlet... :)
Ano, člověka je občas potřeba pochválit. Ano, gratuluji Arwen, ale nepřijde ti, že by jsi někdy měla udělat trochu zadostiučinění? Možná jde o hodně, ale Abd-ru-shin říká: Někdy je dílo více, než osoba! A to se mi zdá, že by mohlo být toto zadostiučinění. Nechci, aby jsi si toto vyložila proti tobě, ale není tomu tak. Jestli si to chceš nechat říci normálními slovy, napiš mi, jestli ne, napiš mi taky ;-)!
Moc pěkná báseň. :)