Každý den začíná nocí

Druhý Měsíc - 2. Kapitola

2. července 2014 v 16:06 | Mexafell
Démoni
Serifazé hleděla do chřtánu temnoty. Byl to jeden z vchodů do jeskyní, které provrtávaly horu. Temný chřtán prosáklý nocí.
"Do prdele!" zanadávala démonka, když uslyšela hudbu. Otočila se od vchodu a vyrazila po zvuku, který se linul z vrcholku hory. Hudba byla temná, bojovná, někdy klidná a někdy rychlá - typická démoní. Serifazé měla tu hudbu ráda, ale nijak se ji nelíbilo, že ten který ji provozuje je tady.

S nasupeným výrazem obešla poslední zákruto pěšinky vinoucí se na vrcholek. Zastavila se a založila si ruce v bok. "Ty si nikdy nedáš pokoj, že, Dystyli?"
"Proč je láska tak krutá?" ozvalo se z vrcholku stromu a na zem seskočil asi dvacetiletý mladík - zdání opět klame, všichni démoni z rodu Kawerme se zarazí v růstu u dvacítky a pak jim jen přibývá na letech. Doopravdy mu bylo asi patnáct tisíc let - podobně jako Serifazé. Měl na sobě černou róbu, která mu odhalovala hruď. Vlasy stejné barvy, neustále rozechvívané větrem, který neexistoval, mu sahaly až do pasu. Démon vypadal celkově spíše na člověka, než na příslušníka svého druhu.
"To nevím. Se jí zeptej." odvětila s chladem Serifazé.
"Dobře, ptám se tě. Proč jsi ke mně tak chladná? Co dělám špatně?" démon nešťastně rozhodil rukama, ale démonka jen pokrčila rameny, otočila se a zamířila po pěšině kterou sem přišla zase dolů. Dysty ji následoval.
"No tak, Serif, co dělám špatně?" zabočil za ní do jedné z prosvětlenějších jeskyní. Serifané se zastavila a otočila se.
"Podívej," začala, "já teď odcházím. Mám poslání, víš?!" sedla si na zem a opřela se o kamennou stěnu jeskyně.
"No a?" sesul se Dystyl vedle ní.
"I kdybych teď s tebou chtěla být tak nemůžu." pohlédla mu do tváře. Démon začal kroužit prsty ve vzduchu a kolem Serifina zápěstí se začaly omotávat namodralá vlákna energie. Stejná se jí už ovíjela kolem kotníků.
"Já si tě podržím," zašeptal sladce démon a pomalu se k ní přisunul. Démonka mávla rukou a všechny modré nitky byly náhle pryč. "Někdy lituji toho, že jsi taky Kawerme." zachechtal se Dystyl a odvrátil se.
"Mě jen tak lacino nedostaneš," oznámila mu hrdě Serif a vstala. Přešla k protější zdi a přejela po ní prstem, ukázala se rychle se rozšiřující štěrbina. Za chvíli už byla vidět další místnost, Serif vešla a Dystyl ji rychle následoval.
Místnost v které se octli byla menší, zato napěchovaná. V pravém rohu stály dva koše plné černě opeřených šípů. Na všech stěnách kol dokola bylo na různých držácích navléknuto či upevněno několik mečů různé délky tvaru a velikosti. S meči tu vyselo i velké množství luků. Dlouhých i zakřivených, z různého dřeva.
"Fíha, tak tomu říkám zbrojnice!" neodpustil si Dystyl.
"Chtěla bych ji ještě rozšířit."
"V tom případě bych se ti nechtěl dostat do drápů."
"To nechtěj ani teď!" Ucedila chladně Serife skrz zaťaté zuby. Přistoupila ke stěně a sejmula z ní jeden luk, zakřivený, z černého dřeva, zdobený rudými ornamenty. Byl k němu i toulec, vzala jej a naplnila ho šípy z košů. Pak napjala tětivu na luku a vyzkoušela ji. Když se ujistila že je naplá dobře, zavěsila si luk přes rameno. Zahleděla se opět na stěnu a vzala z ní jeden meč. Jakmile jej uchopila do ruky, zaplál jemným, vnitřním ohněm. Usmála se a připjala si ho k boku.
"Co je to za meč?" otázal se Dystyl.
"Ty jsi ještě tady?" vylétlo démonce obočí nahoru.
"Asi ano."
"Tak to bys už měl jít, ostatně, já už jdu taky." zavřela oči a nakrčila čelo, jak se soustředila. Pak se Dystylovi rozplynula před očima...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 myblack myblack | 3. července 2014 v 20:40 | Reagovat

Hm .... to je vážně úžasný příběh. :3 přečetla jsem si i ten před tím a fakt bomba!

2 ArwenVečernice ArwenVečernice | Web | 3. července 2014 v 20:54 | Reagovat

[1]: Óóó, tak to děkuji. :)

3 Lukáš Lukáš | Web | 4. července 2014 v 7:54 | Reagovat

[1]: že ? Taky se mi líbí :)

4 Hoshi Hoshi | E-mail | Web | 30. července 2014 v 19:15 | Reagovat

Zatím je to velmi zajímavý příběh. Po dlouhé době čtu poprvé něco na téma boj mezi anděli a démony a docela jsem velmi zvědavá na to, jak bude celý příběh pokračovat.
Čte se to velmi rychle, ale jsem zvyklá na delší kapitoly, avšak ... Přiměřená délka. Líbí se mi :) Jen tak dál a hodně štěstí do pokračování :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama