Každý den začíná nocí

Na věži

20. července 2014 v 7:59 | Mexafell |  Básně
Dívám se věže,
na plující mraky.
Vnímám tě vedle sebe,
ty se díváš taky.


Z věže na západ,
na oblohu krvavou.
Cítím ruku tvou,
cítím za hlavou.

Obloha jak bojiště,
jak to co bylo včera.
Tu bitvu zažíváme,
každého večera.

Prsty tvé zvídavé,
jezdí mi po těle.
Asi už nevnímáš,
že brzy zas bude zle.

Vojáci pod námi,
stany si staví.
Ranění před smrtí,
spolu se baví.

Už jen dech tvůj,
cítím na krku.
Brzy už nebude,
cesta k útěku.

Krev rozlitá,
po modré obloze,
každým večerem,
trápí mě přeboze.

Jen ty tu se mnou stojíš,
abys mě konejšil,
když vítr nevane,
by mě potěšil.

Slunce už zapadlo,
ráno zas zahoří.
Jak fénix z popela,
z ohně se vynoří.

Rty své ohnivé,
tiskneš na ty moje.
Věříš že tímto činem,
vyhneš se boje?

Noc halí rudý obzor,
hvězdy již vychází.
A já v jejich svitu,
konečně klid nacházím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama