Melkor na ni vyvalil oči. "Ty?" rozřechtal se.
Arwen se zakabonila "Jo. Já. Neříkám to dost jasně?"
"Ani trochu. Nedává to smysl."
"V tom s tebou souhlasím. Ale stejně jsme teď tady." rozhodila rukama.
Melkor nadzdvihl jedno obočí. "No jo, tady. Jenže co tu děláme?!"
"Já tu bydlím. A ty od včerejšího večera taky," rozhlédla se, "nemohli bychom pokračovat jinde?"
"Dobrý nápad," vylezl Melkor ze sprchy. A začal se obalovat osuškou.
"Na věšáku visí župan. Můžeš si ho půjčit."
Melkor sáhnul po světle růžovém županu a vděčně se do něho zamotal. V té chvíli vypadal trochu jako málo vybavená ženská. Arwen se nad tím pousmála. A vypnula vodu.
"Dáš si kafe nebo čaj?" křikla z kuchyně na Melkora pohodlně usazeného na velkém gauči. Už byl oblečený, i když stále do těch špinavých hadrů a ukusoval topinku.
"Třeba kafe." zavolal v odpověď.
"S cukrem? Mlíkem?"
"Cukr, bez mlíka."
"Jak chceš," chvíli bylo slyšet cinkání hrnečků a pištění konvice. Pak se z kuchyně vynořila Arwen s dvěma velkými kouřícími hrnky, které postavila na konferenční stolek naproti gauči. Sedla si vedle něho a vzala si svůj s čajem, na kterém byl namalovaný velký růžový medvěd. Usrkla. "Takže. Co tu vlastně děláme?"
Melkor dožvýkal topinku a upřeně se na ni zahleděl.
"U mě to je nedopatření a úmysl zároveň. Našla jsem v Imladrijské knihovně knížku o portálech a já blbá to chtěla hned vyzkoušet. Přeneslo mne to sem, a to jsem chtěla do Minas Tirith. Nejhorší ale je, že se odtud nejde dostat jinam, alespoň mně ne. Od té doby jsem se něco málo už o teleportaci dozvěděla, ale na to, abych se dostala do Středozemě to rozhodně není dost." pokrčila rameny a usrkla z hrnku. "Ne že by se mi tu nelíbilo. Ale doma je doma."
"Dobře takže jak ses sem dostala, víme, ale co tu dělám já?"
"Včera jsem si tě sem přivedla. Cestovat se tu dá jak z místa na místo, tak čase. Jedna z pár výhod. Podívala jsem se zase jednou do Čech. Mám to tam ráda, taková divočina s přitroublým obyvatelstvem." Usmála se, protože Melkor se na ni zamračil. "No, to je fuk. Prostě jsem tě našla v jedné hospodě, jak se rozmachuješ a prohlašuješ o sobě že jsi nejmocnější z Ainur a vládce Ardy. Prve jsem si myslela co že nejsi za blázna, ale přesvědčil jsi mě poté co jsi dechem zmrazil a následovně přivedl do varu tu břečku, co tam čepujou."
"Takže jsi mne unesla?"
"V podstatě."
"Tak to je fakt výborný."
"Ale zajímalo by mne, co tu vlastně děláš. Copak tě Valar nevystrčili za Hradby noci?"
"Ale jo, jenže to je dlouhá historie."
Arwen se před něj uvelebila na břicho a podložila si hlavu rukama. "Vykládej, máme čas. A když tak, ho můžeme vrátit."
"Když chceš..." Melkor zvedl hrnek a napil se. Trhl sebou a vyprskl všechno, co měl v puse a přitom i část hrnku vylil. Vyplázl jazyk, celý rudý od toho jak si ho spálil, z očí mu vytryskly slzy. Zvedl se a pádil do kuchyně, kde začal lokat studenou vodu rovnou z vodovodu.
Arwen se vyjeveně usmála. "Je to horký," špitla.
Ach tak. A já myslel, že teleportaci může způsobit jen anomálie způsobená zničením Prstenu (nevšímej si mě, jeden starý příběh) :D