11. února 2015 v 22:48 | Mexafell
|
*Tohle nemusíte číst* - napsáno až po zveřejnění
Nemohla usnout. Možná ani nechtěla usnout. Třeba se bála, že se vrátí ta noční můra. Proto odkopla peřinu a po špičkách sešla do přízemí kde nastartovala notebook. trošku se lekla když spícím domem zazněl pronikavý uvítací tón. Ztuhla a chvilku čekala zda se něco nestane. Nic. Prokřupala se prsty a na internetu si našla přihlášení na blog. Rozklikla a automaticky zadala heslo. Dala si nový článek a zapsala co právě provedla. Ruce se jí zarazily nad klávesnicí. Nevěděla co napsat dál. Tak udělala za větou tečku. Znovu se zarazila a před tečku napsala kurzívou slovo tečka. Přemýšlela co dál. Snažila se okličkovat, aby nemusela jít do postele.
Zahleděla se do okna po své pravé ruce. Okno bylo velké a za ním byla tma. Zrcadlila se na něm její tvář nazářená přízračným světlem monitoru. Zapsala. Pak se na pět minut odmlčela.
Rozklikla jeden oblíbený blog a napsala k jednomu z článků komentář: "Já ty rodokmeny snad nikdy pořádně nepochopím..." že by tam byl ještě smajlík. Nevěděa. Rozklikla další blog a zamyslela se nad povídkou. nedokázala ale vnímat souvislý text. Přeskakovala z jednoho slova na druhé, které nedávalo smysl. Složila hlavu do dlaní a chvíli měla na krajíčku. Už byla tak unavená... Ale nemohla jít spát. On by znovu přišel a možná by tam byl s Ní. A z toho měla husí kůži. Rozplakala se a vše pokorně zapsala. Musela se vypsat aby mohla jít spát. Musela ze sebe dostat všechny emoce. Cítila se jako studnice po dešti. Prsty na klávesách vyťukávaly písmena... p-í-s-m-e-n-a...
Zaštěkal sousedovic pes a ona si představil že je to vlk a ona sama je v horách, nebo vlese. A došlo jí jak je zajímavé zapisovat myšlenky a pohyby. A nápady. Kolik toho za okamžik proletí hlavou... A prsty na klávesách; ťuk... ťuk... ťuk...
Utřela si poslední slzu. Už se cítila odhodlanější. Cítila jak z ní ty emoce společně se slzami vytekly. Zmizely jako vypršený mrak, napadlo jí přirovnání. Napadlo. K tomu je nějaký vtip ne?! Aha už ho má vykřičník Včera v noci napadla policistu myšlenka. Bylo to označeno jako útok na veřejného činitele. Zapsala. Není zas tak dobrý... napadlo jí. Radši jej škrtnu, rozhodla se. A tak označila text najela myší na příslušnou ikonku a ...ťuk! Škrtnuto.
A uvědomila si že už téměř neudrží víčka a chce se jí spát. Tak napsala tečku a klikla na Hned zveřejnit. Napsáno kurzivou a ztučněno... tečka
Neboj, špatné sny přejdou. Vezmi si plyšáka, to pomáhá. Fakt, přitul se k plyšákovi a schouli se s ním do klubíčka. Úžasně to uklidňuje.
Jsem nesmírně potěšena, že tvůj první oblíbený blog je mittalmar :-)